Kalendář MMČR
Okruhy MMČR
Jak na okruhy dle T.Foukala
Vlajky - co znamenají
Body - kolik dostanete
Zásady jízdy na okruhu
Ideální stopa, předjíždění
Úpravy stroje 1 - povinné
Úpravy stroje 2 - pneumatiky
Úpravy stroje 3 - doporučené
Úpravy stroje - 4. speciální
Tlumiče - obecné info
Tlumiče - racing úpravy
Nastavení tlumičů dle Öhlins
Nastavení tlumičů R1
Nastavení pérování dle Ymoto
Nastavení tlumení dle Ymoto
Podvozek - různé
Záznam trénink - závod
ÚPRAVY - YAMAHA 2001-2006
 
Podvozek nastavení 1.díl - Nastavení pérování na okruh
Ymoto 
 
Informace uveřejněny se souhlasem časopisu Ymoto.
 Autor originálního článku: L. Záruba
Ymoto 11/2004:

V DNEŠNÍM POKRAČOVÁNÍ JSME SE ROZHODLI NEZAMĚŘOVAT SE NA NĚJAKÝ KONKRÉTNÍ MOTOCYKL, ALE NA OBECNÉ ZÁSADY PRO NASTAVOVÁNÍ PÉROVÁNÍ. NEPŮJDEME DO HLUBOKÉ TEORIE FUNKCE JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ PÉROVÁNÍ, ALE SPÍŠE SE BUDEME VĚNOVAT PROBLEMATICE VLASTNÍHO NASTAVENÍ, CO MÁ PÉROVÁNÍ DĚLAT A CO NAOPAK DĚLAT NEMÁ. NEPŮJDEME DO TAKOVÉ HLOUBKY JAKO NASTAVENÍ PRO RŮZNÉ OKRUHY, NASTAVENÍ V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ A PODOBNĚ, NÁM PŮJDE SPÍŠE O VYBRÁNÍ PŘIJATELNÉHO NASTAVENÍ, KTERÉ BY SOLIDNĚ FUNGOVALO ZA VŠECH PODMÍNEK A NA JAKÉMKOLI OKRUHU. PODSTATOU VŠEHO JE, ŽE NASTAVENÍ PÉROVÁNÍ SKUTEČNĚ NELZE JEN TAK PŘEVZÍT PODLE KAMARÁDA NEBO PODLE ČASOPISU, PROTOŽE NASTAVENÍ JE PRO KAŽDÉHO PILOTA A HLAVNĚ PRO KAŽDÝ STYL JÍZDY JINÉ. JEN PRO POŘÁDEK PŘIPOMÍNÁME, ŽE PŘEDPOKLADEM SCHOPNOSTI NASTAVIT PÉROVÁNÍ JSOU SPRÁVNĚ FUNGUJÍCÍ TLUMIČE A VŠECHNY OSTATNÍ KOMPONENTY PÉROVÁNÍ. NASTAVOVÁNÍ PÉROVÁNÍ JE SLOŽITÁ VĚC A PROTO JSME JI ROZDĚLILI NA DVA DÍLY: NASTAVENÍ PŘEDPĚTÍ PRUŽIN A NASTAVENÍ TLUMIČŮ. NASTAVENÍ PRUŽIN JE KOUZELNĚ JEDNODUCHÁ ZÁLEŽITOST, DÁ SE VYJÁDŘIT ČÍSLY A PRO TOHLE NASTAVENÍ NEPOTŘEBUJETE PRAKTICKY ŽÁDNÉ ZKUŠENOSTI. NAOPAK NASTAVIT TLUMENÍ JE VĚC VYŽADUJÍCÍ BOHUŽEL ZNAČNÉ ZKUŠENOSTI A CIT PRO ZMĚNY CHOVÁNÍ MOTOCYKLU. ROZDÍL MEZI DOBŘE A ŠPATNĚ NASTAVENÝM PÉROVÁNÍM JE I NĚKOLIK VTEŘIN Z ČASU NA KOLO DOLŮ. SAMI ASI ZNÁTE, ŽE NĚKDY KROUŽÍTE SE SUBJEKTIVNĚ VELKOU MÍROU RIZIKA JAKO ŠÍLENÍ PO TRATI, ALE ČASY JSOU HROZNÉ. TAK TO JE O NASTAVENÍ PÉROVÁNÍ. A JINDY SE VÁM JEDE DOBŘE, ALE PO JÍZDÁCH SE PODÍVÁTE NA ZADNÍ GUMU A JEN TUPĚ ZÍRÁTE NA TU VYŽRANOU ZADNÍ GUMU, ZNIČENOU MÉNĚ, NEBO SPÍŠ VÍCE. A TO TŘEBA PO PŮL DNI JEŽDĚNÍ! I TOHLE JE O NASTAVENÍ PÉROVÁNÍ.
 

NASTAVENÍ PŘEDPĚTÍ PRUŽIN
STATICKÉ PROPRUŽENÍ BEZ JEZDCE

Prvním krokem pro správné nastavení pérování je nastavení správného předpětí pružin na základě změření statického propružení. Statické propružení je rozdíl v milimetrech, o který se prosedne předek (zadek) motocyklu bez jezdce při úplném vyvěšení předního (zadního) kola nad zem oproti hodnotě, když motocykl stojí vlastní vahou na obou kolech. Na závodní okruh se seřizuje předpětí pružin tak, aby hodnota tohoto rozdílu - čili statické propružení - byla mezi 0 - 10 mm vzadu a 5 - 15 mm vpředu.
TIP:
Pokud nemáte dílenský zdvihák ani partu siláků, lze vyvěsit pérování tak, že nakláníte motocykl na pohotovostní stojánek, až se kolo ocitne ve vzduchu. Velikost zadního propružení lze změřit i tak, že motorku přidržujeme vzadu rukama a zároveň jí oběma rukama nadzvedáváme, dokud motorka v rukách výrazně neztěžkne - to ji přestala podpírat síla zadního péra. Pak odhadneme, nebo změříme vzdálenost v obou polohách. Rozdíl hodnot je vaše statické propružení.

STATICKÉ PROPRUŽENÍ S JEZDCEM

Dalším krokem bude měření statického propružení s jezdcem. To je principálně stejné měření, ovšem nyní si na motorku sedne jezdec (kompletně oblečený a v normální jízdní poloze). Je to tedy rozdíl naměřený na vyvěšeném pérování oproti motorce zatížené jezdcem. Měli byste naměřit tyto hodnoty: pro okruh - přední vidlice 25 - 30 mm, zadní pérování také 25 - 30 mm. (Pro jízdu na normálních silnicích se tyto hodnoty pohybují vpředu i vzadu okolo 30 - 35 mm).

TIP: Propružení zadku motorky se zjišťuje tak, že si určíte dva pevné body, jeden vzadu na kyvce, druhý kolmo nad ním někde na zadní kapotě, a změříte jejich vzdálenost v obou polohách - viz Obr.1.
 
     U předního pérování se hodnota statického propružení dá odečíst pomocí upínacího pásku na kabely, který obepíná jednu z trubek přední vidlice. Když jej narazíte nahoru při zatížené motorce (Obr.2), po odlehčení kola můžete přesně změřit, o kolik se kolo prosedlo (Obr.3).
 
     Porovnáním obou měření lze také určit, zda mají pružiny na motorce vhodnou tuhost pro vaši hmotnost. Pokud totiž nebude možné s vašimi stávajícími pružinami dosáhnout daných rozmezí statického propružení jak při zatížení jezdcem, tak bez jezdce, nebude vám pérování správně fungovat do doby, než si obstaráte tvrdší pružiny. Je to logické: pokud byste chtěli řešit vaše větší než doporučené statické propružení s jezdcem přitvrzením pružiny, nezapomeňte, že v tom okamžiku si zase rozhodíte statické propružení bez jezdce, které je stejně důležité. A navíc je známé, že s čím menším předpětím pružina pracuje, tím pérování pracuje lépe. Kolo snáze reaguje na jemné nerovnosti a je více v kontaktu s povrchem. 


Obr. 1 Pokud by měřidlo nebylo svisle, ovlivnilo by to naměřené hodnoty.


Obr. 2 Pozor na správné utažení pásku - nesmí  být příliš volný, aby nepadal sám dolů, ale nesmí být ani příliš utažený, aby nebrzdil pohybu vidlice a nepoškozoval gufera.

Při měření se vám může stát, že měříte dvakrát, třikrát a dostanete pokaždé rozdílný výsledek. To díky tření se při vracení zastaví pérování v různých polohách podle velikosti a rychlosti prvotního impulsu. Jde- li vám tedy o přesnost, lze na to jít o chloupek vědečtěji:
 
     První měření provedete tak, že zadek motorky zvednete úplně do vzduchu. Tím úplně uvolníte pérování. (Připomínám, že tady vám nepomůže žádný tzv. racingový stojánek, který zespodu podepírá kyvku vzadu, protože zadní pružina zůstává stále zatížená). Získanou míru nazveme A.
 

     Pak dáte motorku zpátky na kola a provedete dvě dodatečná měření: motorku zezadu přidržujte a tlačte zadek motorky o 2 - 3 tři centimetry dolů, pak velmi pomalu tlak povolujte (Obr.4). K bodu, ve kterém se zadek zastavil, provedete druhé měření. 
To bude míra B.
     Třetí měření provedete tak, že zadek motorky naopak přizvednete a stejně velmi pomalu jej spouštíte zpět dolů. Zadek motorky se opět někde zastaví a vy si tuto míru zaznamenáte jako C. Je jasné, že kdyby neexistovalo tření, budou míry B a C stejné. My si ale z nich jednoduše uděláme průměr a máte velmi přesně zjištěnou hodnotu, o kterou se zadek motorky prosedl. A když tento vypočítaný průměr odečteme od míry A (úplně vyvěšené pérování) dostaneme hodnotu statického propružení.
Dobrý, co?
 
     Podobně budeme postupovat i na předním pérování a tato měření musíme provést pro nezatíženou motorku i motorku s jezdcem. Tento způsob měření má ještě jeden půvab: řekne vám, v jakém stavu se nachází vaše pérování, ložiska a gufera. Čím jsou hodnoty B a C blíž u sebe, tím je na tom pérování líp.


Obr. 3 Pásek na stahování kabelů je šikovná věc. Nechte si jej na motorce napořád, dejte jej trochu dolů a on vám po jízdě ukáže, jak moc se vám ponořují vidlice při brždění. Ale o tom více v příštím čísle.


Obr. 4 U tohoto měření se vám vyplatí soustředit se na udržování rovnováhy.

 U dobrého zadního pérování nepřesáhne rozdíl hodnot B a C 3 mm, špatné pérování je, když rozdíl činí více jak 10 mm.
     Dobré přední vidlice mají rozdíl menší než 12 mm, ale k vidění jsou i vidlice, co měly přes 50 mm! Se statickým propružením si lze dále hrát: různé statické propružení vpředu a vzadu má velký vliv na charakter řízení. Větší hodnoty propružení vpředu nebo menší propružení vzadu (zadek motorky je potom výše) způsobuje snazší, rychlejší, ale i nervóznější řízení, naopak menší statické propružení vpředu nebo větší vzadu způsobuje, že řízení se stává pomalejší.
 
Základní nastavení tuhosti pružiny a jeho možné alternativy jsou uvedeny v Návodu k obsluze a je to váš základ, kde začít. Pokud s pérováním přespříliš laborujete, pak stojí za to nastavení vrátit do základního (standardního) nastavení a odtud vyjít znovu.
 
 
 
ZADEK
 
Statické propružení bez jezdce:
0-10 mm
 
Statické propružení s jezdcem:
25-30 mm
 
PŘEDEK
 
Statické propružení bez jezdce:
5-15 mm
 
Statické propružení s jezdcem:
25-30 mm
 

Druhý díl článku se zabývá nastavením tlumení ZDE.